Pohledem našich pohodových učitelů
Jízda pražskými ulicemi je často o nervy, občas jde i o zdraví. Víceproudé ulice, všudypřítomní chodci a složité křižovatky jsou postrachem zkušených řidičů – co teprve začátečníků nebo adeptů na řidičák skupiny B? Instruktoři NOBE dobře vědí, které pražské křižovatky jsou nejsložitější a s úsměvem a klidným přístupem vás jimi provedou.
Které křižovatky jsou v Praze nejhorší?
Z pohledu instruktorů pražské pobočky Autoškoly NOBE je to například křížení Seifertovy ulice s Husitskou, které těsně přiléhá k neméně komplikované křižovatce U Bulhara, na níž často dochází k dopravním nehodám. Problematické je i Vítězné náměstí nebo křížení u náměstí I. P. Pavlova a křižovatka Kolbenovy a Kbelské.
Kulaťák v Dejvicích
Na takzvaném „kulaťáku“ v Dejvicích tramvaje křižují kruhový objezd, u všech výjezdů jsou přechody pro chodce a nebývale hustá doprava.
Tramvaje křižují trasu autům ve třech směrech.
Kolbenova a Kbelská
Křižovatka ulic Kolbenovy a Kbelské nevypadá na první pohled nijak složitě, obě se kolmo protínají. Problémy ale způsobují řidiči tím, že se snaží projet na poslední chvíli, když na semaforu skočí červená.
Další nedočkavci se rozjíždějí už v okamžiku, kdy blikne oranžová.
Pavlák
Na náměstí I. P. Pavlova je snad všechno, co dělá křižovatku nebezpečnou. Řidiči musí respektovat tramvaje, chodce, auta ve více pruzích najednou. Při odbočování z Ječené do Legerovy ulice by měli zůstat v tom svém, mnozí ale přejíždějí do sousedních a způsobují zmatky.
U Bulhara
Zřejmě nejkomplikovanější křižovatka v Praze je mezi sjezdy z magistrály a ulicemi U Bulhara, Husitskou a Seifertovou. Někteří na magistrálu najíždějí, jiní z ní sjíždějí, další směřují do centra nebo na Žižkov a ke všemu tam jezdí tramvaje. Často se pak stává, že si řidiči nepohlídají všechny směry, přehlédnou nebo podcení maličkost a v tom lepším případě jde o pomačkané plechy.
Jak to dělají učitelé jinde?
Místo aby vás připravovali na problematická místa ve městě, za jízdy esemeskují a zkracují lekce častými pauzami „na cigárko“ nebo soukromými pochůzkami. Běžnou praxí je také situace, kdy se při jízdě střídají dva žáci a učitel pak oběma potvrdí celou hodinu nebo když se teoretická výuka odehrává pomocí samostudia a nezbytné lekce se konají na benzince.
V NOBE na to jdeme chytře
Bylo by nereálné očekávat, že se udržíme na trhu třicet let, kdybychom cokoli na své práci šidili. Už od roku 1991 se snažíme vychovávat řidiče, nikoli pouhé držitele řidičských průkazů.
